36002725_2483045245046321_8894785920356581376_o

kačí 2

Letos jsme vyslali naší ambasadorku Káťu na závody Běhej lesy. Ač je Kačí už pár let zkušená Běhej lesačka, letos se rozhodla zapisovat si do deníčku všechny své zážitky a podělit se s námi o své radosti i strasti. Prozradit můžeme rovnou, že procházka růžovým sadem to tentokrát nebyla :-) Nahlédni do dění každého ze závodů, ať víš, na co se těšit až vyrazíš taky! Každý týden pro tebe odhalíme jednu kapitolu a začneme hezky od začátku.

Něco málo o Kačí? Kačka Ptáčková  se minulý rok zúčastnila všech 8 dlouhých závodů a letos tomu nebude jinak. Bez běhání si doslova není schopna představit svoji existenci, běhá i se psem a v Jizerkách je jako doma. Myšlenka Rozběhat Česko se jí zalíbila natolik, že již necelý rok jako ambasadorka pořádá pravidelné výběhy Rozběháme Liberec.

BL – Vysočina

1.června, den dětí, paráda, škoda, že se mě to oficiálně už rok netýká. Co se mě ale týká, je další závod seriálu Běhej lesy – na Vysočině.

Cesta je tradičně dost dlouhá a zdánlivě nekonečná. Po několika hodinách dorážíme do obce Milovy, kde se nachází zázemí a samotný start. Pro tentokrát je místo zcela totožné s minulým ročníkem, takže se jdeme jako loni podívat k Milovskému rybníku, podél kterého vede poslední kilometr závodu. Klasicky se poohlédneme po okolí a připravíme se na závod.

Já osobně mám z této trati docela vítr. Minulý rok, kdy bylo asi 35 stupňů, jsem si na trase hodně vytrpěla a na start jdu proto s knedlíkem v krku. Hned po stisknutí spouště startovní pistole ze mě však všechno padá a já už si jen užívám přírodu a atmosféru okolo mě.

Trať není snadná, vůbec ne, ale ve srovnání s letošním Karlštejnem je to víceméně pohoda. Po doběhu mě okamžitě zaujme nakrájený salám, chápem, salám vysočina J autentičnost pro tohle místo snad už nemůže být větší.

Po klasickém pozávodním rituálu vyklusání a protažení čekáme jako pokaždé na to až bude v tombole vyvoláno naše startovní číslo spojené s výhrou kola… ehm, zas nic, ale jednou to přijde, jednou jo J

Sedáme do auta a já usínám, nahned!

Zkrátka a dobře… MÁM TO NA SALÁMU, BĚHEJ LESY.

BL – Lednice

Sobota 27. dubna – pro někoho možná jen další obyčejný den, to ale neplatí pro ohromnou bandu sportovců, nadšenců, bláznů, nebo zkrátka a dobře běžců, pro které je dnešek speciální často stovkami kilometrů strávených v autě za jediným cílem – odstartovat nový seriál Běhej lesy a zaběhnout si krátkou, či dlouhou trasu v Lednicko – valtickém areálu, který se pyšní titulem chráněné památkové oblasti UNESCO.

Na místo dorážíme opravdu značně dopředu, a tak máme dostatek času prohlédnout si novinky pro letošní ročník. První, co nás zaujme, je stánek, kde je možné natisknout si vzory týkající se Běhej lesy na tričko a udělat si tak vlastní merch.

Stánek s kávou stejně jako minulý ročník nechybí, ale nemůžu opomenout množství dalších míst se zdravějším i méně zdravým sortimentem.

Zdánlivě nekonečné množství času nám neskutečně rychle utíká a my se musíme jít připravit. Je relativně teplo, takže volba trička a kraťasů nemůže zklamat.

Ve dvě hodiny odpoledne startuji na dlouhé trase já a o půl hodiny později taťka se ségrou na krátké.

Adrenalin pracuje a mně se před startovním značením vrhají slzy do očí… opravdu je to zase tady, ten nejlepší seriál závodů, jaký jsem si jen mohla vysnít.

Trasa pro mě je paradoxně náročná, žádné převýšení, a to opravdu není můj šálek kávy. I přes to považuji závod za víc než užitý!

Za odměnu navštěvuji již zmiňovaný stánek s tričky a nechávám si dle svého výběru jedno potisknout. Už teď vím, že chci mít z každého závodu takovouto památku.

Celý den byl prostě parádní, ať už šlo o organizaci, trasy, nebo počasí. Na závěr zbývá jen jediné… NEBĚHEJ DO LEDNICE, BĚHEJ LESY!

Kači

 

Logo_footer   
     Since © 2015 Rozběháme Česko

Sledujte nás: