BL

Běhej Lesy Vysočina 2019 – louka u kempu Milovy – 21,5 km, převýšení 570 m – celkem 1220 běžců (420 na 21 km x 800 na 12 km), 24°C a slunečno

MĚSTO MÁM NA SALÁMU, BĚHÁM LESY! Co si budem, byl to nejtěžší půlmaraton, jaký jsem běžel. A to přesto, že byl časem v cíli nejpomalejší, co jsem kdy běžel. Letos to byl můj vůbec první běh přes 20 km. Říkali, že to je nejkopcovitější Běhej Lesy, tak jsem čekal záhul a právě ten terén byl motivací si dokázat, že umím běhat nejen rovinu. Ano, umím, ale musel jsem nejednou slevit ze svých závodních ambicí a místy to byla opravdu turistika. Nohy bolí hustě, a to jak lýtka, tak stehna.BL (2)

Na místo startu v srdci Žďárských vrchů jedeme na prodloužený víkend s celou rodinou, takže aklimatizace na kopce (aspoň vizuální) proběhla. Jenže se po deštivém květnu udělal super horký červen a azuro, které tam zažívají tak měsíc v roce.

Prostě moc horko a nejvíc trpí doprovod čekající na závodníky, nemá se moc kam schovat. Dá se občerstvit Birellem, zmrzlinou, nějaké rizoto a půjčil jsem si tam i repelent, protože návleky nebo kompresky by mi v takovém horku jen zavazely a zahřívaly.

Vychytávka na fotce – tetování na předloktí s mapkou profilu trasy, kilometráží, povrchem a občerstvovačkami. Za 50 Kč můj věrný pomocník v neznámém terénu. Jen aplikujte těsně před závodem, ne hodinu a půl předem 😉 Nevydrží to úplně navždy.

Absolvuju společné foto s dalšími ambasadory Rozběháme Česko a potkávám i břeclavskou Martina Dvoriaková, jejíž syn Saša tu vyhrál závod na 1 km! Chtěl vyhrát, a o 4 sekundy vyhrál! Medaile pro Břeclav 🥇

Naštěstí pro běžce se celý závod běží v lese🌲. Tedy skoro celý závod, až na první 4 km. První 4 km do nekončícího kopce 📈. Startuju z konce prvního koridoru, hodně pomalu. Je to masovka, ale o poznání méně lidí než vyprodaná Lednice. Zbývalo tu asi 200 míst. Btw: parkoviště je jen 200 m od zázemí, super změna oproti Janohradu. Naši organizátoři z Lednice se můžou inspirovat (a někteří jsou i přímo na místě a pomáhají na občerstvovačce).

BL (1)Už po 1,5 km vzdávám běh a i chůzí nějak “předbíhám” soupeře. Až do stínu lesa a k 1. občerstvovačce na 3,5 km je to fakt trápení. V lese už to potom ubíhá, člověk musel pořád koukat pod nohy, protože některé stezky by nesjelo ani horské kolo. Samý kámen, skála, kmen, kořen, větev, šišky, hostesky v kostýmech čertic nebo později bláto po nedávných deštích. Chudák předjezdec, ale měl aspoň elektrokolo.

Druhá krize a má chůze se koná na 14 km, kdy jsme vystoupili na 9 skal, nejvyšší vrchol v okolí. Odtud už to byla jen lahůdka, technické seběhy i mírně se svažující cyklostezky, kde jsem to mohl pustit naplno (kolena drží, ale moje stehna mi ještě dnes děkují). Na 18. km dobíhám poslední běžce z 12 km trasy, a že jich na konci je požehnaně. Aspoň mi ukazují, kam nešlapat, protože 20. a 21. km je bláto až po kotníky.

Doběh po hrázi rybníka mezi turisty a rybáři je už jako balzám na duši a růžová medaile, meloun, banán, birell a stylově i kolečko vysočiny beru a mizím do stínu.

No, bylo tam krásně, ta příroda stojí za to, ale stačí ji zažít jen jednou. Na to mé závodění to fakt není ideální terén. Příští rok třeba zkusíme kromě Lednice srpnovou Běhej Lesy Bílá.

Výsledky z Břeclavska:
1 km:
1. Alexandr Dvoriak – 4:03 minut

12 km:
10. Fiala Dan (Týnec) – 53:50
11. Fiala Andrej (Týnec) – 53:53
64. Kuťková Katarína – 1:03:21 (Lednice, 5. žena)

21 km:
75. Martin Daneš – 1:49:49 hod.

Týmy:
2. místo – Rozběháme Česko za Slow Motion (2. největší tým po Šneci v běhu)

VIDEOREPORT

NAPSAL – Martin Daneš, ambasador za rozběháme Břeclav

Logo_footer   
     Since © 2015 Rozběháme Česko

Sledujte nás: