Velikonoce nejsou jen o pomlázce a kraslicích. Jsou to dny plné tradic, příběhů a symboliky, které se předávají z generace na generaci. Pojďme si společně projít Svatý týden den po dni a připomenout si staré zvyky. Na každý den k tomu máte dokonce připravený jeden úkol, který je jednoduchý, nenáročný, a přitom vám může přinést úsměv na tváři, trochu zdravého pohybu a možná i společnou chvilku s rodinou. Pojďte do toho s námi. Nejde o výkon – jde o zážitek a čas strávený s těmi nejbližšími. A pokud budete výzvu plnit se svými ratolestmi, nezapomeňte se přihlásit do skupiny Rozběháme děti na Facebooku, kde se můžete podělit o plnění výzvy s ostatními.
Ačkoliv Svatý týden začíná Květnou nedělí, kterou končí čtyřicetidenní půst, my s naší výzvou začneme až od pondělí.
Modré pondělí – den klidu a začátku úklidu
Modré pondělí bylo dnem odpočinku, kdy se v kostelích vyvěšovaly modré látky (od toho odvozený název Modré pondělí) a lidé se připravovali na následující dny plné práce. Hospodyně začínaly s velikonočním úklidem, aby domácnost byla připravena na svátky.
Úkol dne: Najděte doma nebo venku 5 věcí, které jsou modré. Za každou udělejte 5 dřepů.
Motivace: Začněte týden s úsměvem a lehkostí. Pohyb vám dodá energii na další dny.
Šedivé úterý – pokračování v úklidu
Šedivé úterý je v kalendáři dnem, kdy se v domácnostech pokračovalo v úklidu. Vymetaly se pavučiny, škrábal se popel, drhly se podlahy. Říkalo se, že kdo má doma pavouky i po tomto dni, toho čeká smůla. Název "šedivé" pochází právě od šedého prachu, který se při úklidu vířil. Tento den nebyl jen o úklidu prostoru, ale i o symbolickém zbavení se „nečistot“ – jak venku, tak uvnitř sebe. Využijte dnešní den i na to a vyřešte si svůj „bordel“ ve své hlavě. Takový pěkný a pomyslný moment na malé zastavení a zamyšlení.
Úkol dne: Zahrajte si na koště a „zametejte“ nohama – dělejte 20 bočních skluzů vlevo a vpravo, jako když zametáte podlahu.
Alternativa: Koště použijte jako překážku a skákejte přes něj 10x tam a zpět.
Motivace: Prach a špínu zaženeme nejen koštětem, ale i dobrou náladou! Přeměňte úklid na zábavu – a klidně pak pomozte doma s úklidem
Škaredá nebo Sazometná středa – den, kdy se nemáme mračit
Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá. Všechny stesky a splíny i zlé duchy šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná. Dokonce se podávalo „škaredé jídlo“ – neznamená to vůbec nijak horší nebo podřadnější jídlo, jen prostě takové „nenačančané“. Často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal.
Úkol dne: Vymyslete 3 legrační obličeje a běhejte po ulici. Zkuste nalákat někoho z kolemjdoucích ať ze škaredé středy uděláte veselou.
Motivace: Úsměv je nakažlivý. Rozjasněte den sobě i ostatním.
Zelený čtvrtek – den zelených pokrmů
Zelený čtvrtek je spojen s poslední večeří Ježíše a tradicí jíst zelené pokrmy pro zdraví. V kostelích se naposledy rozeznívaly zvony, které pak "odlétaly do Říma" pro požehnání a vracely se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro křesťany je Zelený čtvrtek dnem odpuštění.
Jídelníček má být tento den opravdu hlavně zelený – špenát, zelí nebo kopřivy. Můžete ale také zkusit například salát z pampelišek. Barevně odpovídají i hráškové karbanátky. Po zimě je to skvělá příležitost, jak doplnit vitaminy! Také se pečou jidáše, které tvarem připomínají provaz, na němž se oběsil Jidáš den poté, kdy zradil Krista.
Úkol dne: Běhejte po zahradě nebo v parku a najděte co nejvíc zelených věcí, za každou udělejte 3 žabáky– soutěž s kamarádem nebo rodičem!
Motivace: Příroda se probouzí. Vnímejte její krásu a načerpejte energii.
Velký pátek – den ticha a rozjímání
Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše a je dnem ticha a rozjímání. Tento den se ovšem nese i ve znamení tajemna – země měla podle pověr vydávat poklady, vodníci se proháněli na souši na koních a čarodějnice vás mohly uhranout. Bylo zvykem vstát brzy a omýt se v potoce, aby se vás drželo zdraví. Nebylo dobré nic půjčovat ani si půjčovat. Půjčená věc mohla být očarovaná. Bylo zakázáno hýbat se zemí a pracovat na poli nebo v sadech. Také se nesmělo prát, protože by se prádlo nenamáčelo do vody, ale do krve Krista.
Úkol dne: Uběhněte libovolnou vzdálenost.
Motivace: Ticho léčí. Dejte si čas na sebe a své myšlenky.
Bílá sobota – den světla a nového začátku
Bílá sobota je dnem, kdy se v kostelích světí oheň a voda. Lidé zapalovali nové ohně a připravovali se na vzkříšení. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí. Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících. Následují další části velikonoční liturgie. Této noci, při které křesťané bdí a modlí se, se říká velká noc, odtud název celých svátků.
Úkol dne: Svíčkový běh na 50 m. Přeneste lžičkou 'plamen' (pingpongový míček nebo vajíčko) bez pádu až do cíle.
Motivace: Každý den je novým začátkem. Oslavte ho pohybem a světlem.Kromě úkolu můžete vyběhnout za tmy s čelovkou anebo si po výběhu dát chvilku protažení a meditaci při svíčce.
Velikonoční neděle čili Boží hod velikonoční – den vzkříšení
Velikonoční neděle je nejvýznamnějším dnem křesťanského kalendáře, připomíná vzkříšení Ježíše. Lidé slavili a radovali se z nového života. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční. Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.
Úkol dne: Udělejte si slavnostní velikonoční pochod – jděte, běžte nebo jeďte na kole alespoň 5 km.
Motivace: Radost je pohybem duše. Sdílejte ji s ostatními.
Velikonoční pondělí – den pomlázky a veselí
Velikonoční pondělí bývá často dnem hodování, návštěv a tradic. V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.
Úkol dne: Za každé snědené, darované nebo vyšlehané vajíčko udělejte jeden dřep. Chcete si zacvičit ještě o něco více? Tak to samé udělejte za každý snědený kus nádivky.
Motivace: Dopřejte si radost nejen z tradice a jídla, ale i z pohybu. I malý pohyb pomůže tělu regenerovat po svátečním tempu a probere se ze svátečního režimu a vstoupí do jara s lehkostí a úsměvem.
Velikonoční svátky nejsou jen o pečení a shánění výslužky. Jsou o tradicích, které mají hloubku, o malých rituálech, které nás propojují s přírodou i s ostatními, a o pohybu – protože i tělo chce slavit. Děkujeme vám, že jste se do toho pustili s námi. Ať už jste splnili všechny úkoly, nebo jen pár, věříme, že jste si odnesli alespoň chvilku, která vás potěšila.